Červenec 2008

blondýna XD

26. července 2008 v 23:35 | Deagona |  Moje kresby
Néééé fuj fuj fuj! Koukejte na to! Já to uplně těma barvama zkazila!!!
...původní kresba
...a takhle to vypadá po dnešní bitvě s barevnejma tužkama....
...tak já nevim....napište mi prosim vás někdo, co si o tom myslíte...

hrad

20. července 2008 v 22:50 | Deagona |  Moje kresby
...tak mám rozpracovanej hrad...podle fotky...zatim to není dokončený, protože veškerej můj volnej čas zabírá Roxana.....musim na to konečně vlítnout, protože jinak to takhle zůstane na věky věků XD

Roxana Lilith

15. července 2008 v 19:10 | Deagona |  Deagona
O víkendu jsem dostala opožděně dárek ke svátku - kotě....měla jsem slíbenýho kocoura, ale nakonec je to kočička....no...největší problém byl s výběrem jména - pro tak neobyčejný stvoření to chce pořádně neobyčejný jméno....nakonec to vyhrála Roxana Lilith....
...a to je ona...

portrét

10. července 2008 v 22:53 | Deagona |  Moje kresby
nevim nevim, nějaký divný to je XD

Vampýr

8. července 2008 v 23:33 | Deagona |  Charles Baudelaire
Ty, jež ses ranou jako nůž
do bolavého srdce vsekla,
šílená, samý šperk a růž,
tvrdě jak stádo běsů z pekla
v zdeptanou duši přišla sis
uchystat pelech z nářků jejích,
nečistá, která jako bys
byla můj řetěz na galejích,
pijáku sklenka odňatá,
a hráči hra, jež nevychází,
mršina černým červům zkázy -
buď prokleta, buď prokleta!
Prosil jsem rychlé ostří dýky,
škemral jsem u ní o volnost,
jedu se zapřísahal díky,
když překoná mou zbabělost.
Nadarmo! mrzký jed i dýka
mě odmrštily s posměchem:
"Jsi hoden svého žalářníka,
jsi hoden zůstat otrokem.
Hlupáku! kdybys po svém slovu
byl námi zbaven zajetí,
tvé polibky by vzápětí
vzkřísily mrchu vampýrovu!"
- překlad: Ivan Slavík

Fontána krve

5. července 2008 v 0:45 | Deagona |  Charles Baudelaire
Zdá se mi, že má krev jde vlna za vlnou
v rytmickém úpění - vždy jedna za druhou.
Poslouchám její puls, to stálé ševelení,
hmatám však nadarmo, kde najít poranění.
Hrkotá po městě jak stružka zahradou,
z kamenů dláždění ostrůvky náhle jsou,
žíznivým bytostem nabízí utišení
a všude přírodu mi na červeno mění.
Často jsem od vín chtěl být chvíli obluzen,
uspat jen na čas děs, který mě podkopává -
vínem zrak jasnější, sluch jemnější se stává!
I v lásce hledal jsem jen spánek, jenom sen;
však láska jehly má, aby mě proanily
a aby z krve mé ty kruté sestry pily.
- překlad: Ivan Slavík

Medieval girl

4. července 2008 v 22:38 | Deagona |  Moje kresby
Tak jak jsem slíbila, dám sem rovnou celej postup....musim říct, že jsem se s tim mordovala dost dlouho, ale dneska mě nějak přepadla tvůrčí chvilka a prostěj sem to dodělala....
...původně měla v ruce držet vycházkovou hůlku s kovovou hlavou.....nakonec jsem to vypustila...
...taky jsem prodlužovala sukni, ale pořád má ty nohy krátký XD
...jo a zmenšila jsem jí nos, protože vypadala jako prasátko XD takovej chobot XD
...a tohle je úplnej závěr.....předělaný kapku oči - byla moc vykulená XD

Mršina

3. července 2008 v 18:44 | Deagona |  Charles Baudelaire
Má duše, vzpomínáš si, moje štěstí,
po ránu v sladkém podletí
mršinu strašnou spatřili jsme na rozcestí
uprostřed štěrku ležeti.
S nohama ve vzduchu jak vilná žena,
škvaříc a potíc samý jed,
smrdutým břichem beze studu rozevřena
se nabízela pro pohled.
A slunce pralo plnou silou do hniloby,
jak by v ní chtělo vznítit var
a v zlomcích velké přírodě jak zkoušelo by
vrátit, co spjala v jeden tvar.
Nebe se na tu pyšnou prašivinu smálo
a rozvila se jako květ.
Na trávu hnedle - tak to zapáchalo -
mohla ses mi tam poroučet.
Roj much, jenž bzučel v pupku téhle shnilotiny,
a červi pruhy černými
když valili se z ní jak z husté tekutiny,
hýbali čáry živými.
To všechno klesalo a stoupalo jak vlny
či vzpínalo se praskajíc,
tělo, jak vzdouval by je výdech tajuplný,
tím žilo stále víc a víc.
Z tohoto světa zněla hudba prapodivná
jak vítr běžící, pláč vod,
anebo zrno žencovo, když ruku zdvihna,
řešetem propouští svůj hod.
Podoba mizela a byla už jen snění,
náčrtek tužkou teninkou
na plátně odloženém, kde už malíř není
s to pracovat leč vzpomínkou.
Tam za kamením lačná fena vyčkávala
a vztekle měřila si nás,
ten kus, jejž hryzala a nyní zanechala,
číhajíc vyhlížela zas.
Vy také budete jak tohle rozkládání,
jak tento hnis zde vyvřelý,
hvězdo mých očí, slunce přírody mé, paní,
má vášni i můj anděli!
Taková budete, ó kněžno půvabnosti,
až pomažou vás naposled,
až pod trávu a pod kořeny, mezi kosti
si odejdete práchnivět.
Ó kráso má, pak řekněte, až červ se chytí
žravými ústy vašich rtů,
že já jsem uchoval i tvar i božské bytí
svých lásek skleslých v nicotu.
-překlad: Ivan Slavík

Charles Baudelaire (1821 - 1867)

3. července 2008 v 18:33 | Deagona |  Charles Baudelaire
Charles Baudelaire
Již samotný život tohoto autora stojí za zmínku. V 7 letech ztratil otce, otčíma nenáviděl, vedl život dobrodruha, zemřel v agónii na těžkou chorobu (obrna, ztráta řeči). K tomu byl roku 1857 odsouzen pro urážku mravopočestnosti a náboženství, jíž se dopustil vydáním knihy Květy zla (kniha zabavena, udělena pokuta a Baudelaire musel vyřadit 6 básní). To vše pouhý rok po soudu s Flaubertem /realismus ve Francii, dílo Paní Bovaryová/! Zrekapitulujme si, čím Baudelaire tak ovlivnil světovou poezii.
  • Baudelaire sice spadá svým životem do období vrcholného realismu, ale byl to právě on, kdo s takto pojímaným pohledem na svět nesouhlasil. Přesně v souladu s principy symbolismu užíval překvapivá obrazná pojmenování (zejména metafory), aby tak podnítil obrazotvornost čtenáře.
  • Zapojil do poezie všechny smysly ("vůně, barvy, tóny odpovídají si")
  • Jako první probudil obrovskou citovost a vnímavost, poezie se stává novým způsobem poznání světa.
  • Neváhal obrátit svou pozornost k morbidním námětům, i zde nacházel estetické hodnoty.
  • Tím vším porušil Baudelaire jednoznačnost poezie.
Literární dílo
sbírka poezie Květy zla (1857) - sbírka vzbudila obrovské pobouření, ale právě o básních v ní platí vše, co bylo řečeno v předchozích řádcích. Sbírka stojí na hranici mezi romantickou a symbolickou poezií a jejím hlavním "krédem" je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a harmonie. Odtud také pramení bolest a rozčarování.
slavné básně sbírky - Vztahy, Zdechlina (též známá jako Mršina), Splín, Krása
Zdroj: www.charmer.blog.cz

héééj lidi

2. července 2008 v 22:54 | Deagona |  Aktuality!
Jako já vim, že tady dlouho nic nepřibylo, ale to je tim, že nemám zrovna dvakrát tvořivou náladu a taky tim, že mám něco rozdělanýho.....dělám na tom už strašně dlouho, ale můžu vám už teď říct, že vám sem hodim postup (teda jestli se tomu tak dá řikat...).
Takže čekejte a checkujte, brzo to tady snad bude :-)