Vlak smrti

29. ledna 2007 v 17:51 | Punkee |  Deagona
Tohle napsal můj kamarád.......je to podle mě moc krásná povídka......
Je jedna hodina po poledni. Místo? Černý hustý les. Skrz les vedou koleje. Na kolejích leží dívka bledá. Ubrečená, utrápená, oděná v krásných černých šatech. Ví, že již nenajde lásku, pro kterou je schopna zemřít. Je smířena se smrtí. Čeká na vlak….
Vždycky byla sama, cítila, že je jiná, než ostatní. Lidi jsou hloupí, plní předsudků, zavrhli ji pro její gothickou duši....
Je půl druhé odpoledne. Lesem se toulá muž. Má zmatek v duši. Jeho slzy stékají na jeho černý plášť. Je zoufalý neopětovanou láskou lidí, kteří nechtějí pochopit jeho smysl pro gotiku. Než by ovšem zradil svou duši, bude nadále bloudit světem sám.
Jako padlý anděl vyštvaný z nebe….
V tom zaslechne dívčí pláč. Jde po zvuku. Zanedlouho dojde ke kolejím, kde vidí plačící dívku čekající na smrt…
Dívka uplakaná vzhlédne k muži stojícího na okraji lesa a hledícího k ní. Jeden druhému se dívají hluboko do očí. Nepotřebují slova. Oba by mohli slyšet svá bušící srdce. Jejich pohled trvá jen několik minut, ale jim se to zdá jako věčnost. Jako by se znali odedávna. Již vědí, že našli jeden druhého. Dívka utírá poslední slzu a na její tváři se objeví úsměv plný temné lásky. Muž úsměv opětuje a rozevírá svou náruč dívce.
Dívka vstává, ale v momentě, kdy chce vykročit své lásce naproti, přiřítí se obrovskou rychlostí vlak smrti.
Konec………..
Jsou dvě hodiny po poledni. Místo? Černý hustý les. Skrz les vedou koleje. Na kolejích leží muž. Ubrečený, utrápený, oděný v černých šatech.
Nyní vím, že již nikdy nenajdu lásku, pro kterou bych byl schopen zemřít.
Jsem s mířen se smrtí.
Čekám na vlak......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama