Lucy

29. ledna 2007 v 17:48 | Punkee |  Deagona
Seděla v tichém , tmavém koutě svého pokoje. V ruce svírala pero…opodál ležel kousek papíru…..dívala se do plamene svíčky na stolku…pukalo jí srdce..
,,Proč zrovna já?" ptala se. Nikdo jí však nedokázal odpovědět….
Bylo to přesně před dvěma roky, kdy potkala Jáchyma. Okamžitě si padli do oka a od té doby byli nerozlučitelným párem. Jenže to bylo jen zdání. Asi měsíc po tom, co se k němu nastěhovala, ji začal obtěžovat Jáchymův kamarád. Neustálé pohledy, svádivé vzkazy….chtěl ji za každou cenu dostat….Jáchym mu totiž před lety svedl dívku. Tohle byla pomsta..
Trvalo to asi měsíc.
Lucy už začínala být zoufalá. Svěřila se své nejlepší kamarádce. ,, Měla bys to říct Jáchymovi," radila jí, ,,ne, ne…radši ne…vyřídím si to sama."
Po pár dnech se Lucy objevila na jedné party. Jáchym musel odcestovat. Jeho práce to čas od času vyžadovala.
,,Ahoj," ozval se známý hlas, ,,kde máš Jáchyma?" Byl to Petr. ,,Musel pracovně do Německa, za týden se vrátí." To ale neměla říkat. Uvědomila si to však pozdě.
Petr ji začal svádět. Když mu řekla, že potřebuje na vzduch, nabídl se, že půjde s ní. Venku bylo chladno…,,Brr….měla jsem si vzít bundu..je mi zima." Petr se chopil příležitosti. ,,Já tě zahřeju," řekl a pomalu ji objal. ,,Ne, radši bychom měli jít zpátky."
Byl ale neodbytný. Lucy se začala bát. ,,Petře, jsem zadaná. Miluju Jáchyma a on mě." ,,Jo, ale on je teď pryč. Neboj, nic se nedoví. Bude to naše malé tajemství." Přitiskl Lucy ke stromu. Chtěla odejít, ale chytil ji za ruce. ,,Nech mě jít!" Ale on nepovolil. Začal ji líbat a pomalu jí rozepínal košili. Přestávalo se jí to líbit…..nevěděla co dělat…začla jí líbat na krku a rozepínat jí kalhoty….vzepřela se a kopla ho. ,,Ty malá děvko!!! Počkej, budeš litovat!" volal za ní. Lucy vběhla do domu, kde se rozjížděla party, sebrala svoje věci a odjela domů. Druhý den všechno řekla své nejlepší kamarádce Jane a ta se jí jen těžko pokoušela utěšit.
Jáchym se vrátil o pár dní dříve. Když přišel domů, Lucy tam nebyla. Náhle zazvonil telefon. Byl to Petr. ,,Ahoj Jáchyme," řekl, ,,jen ti chci říct, že Lucy je v posteli fakt skvělá. To její tělo…" ,,O čem to mluvíš?!" zeptal se rozrušeně Jáchym. ,,No jen ti říkám, že ta tvoje je pěkná děvka…cos nebyl doma tak její postelí prošla pěkná řádka chlápků…." Jáchym zuřil…žárlil….pukalo mu srdce…vždyť se milovali, tak jak to mohla udělat? Sebral se a jel k jejím rodičům. Lucy tam byla. Začali se strašně hádat. Uhodil ji. Jela zpět pro své věci. Byl to konec jejich vztahu. Lucy jela do domu svých rodičů. Byla tak smutná, zoufalá…nevěděla jak dál…..
Jáchym seděl doma na posteli….prohlížel si její fotku a tiše vzpomínal…proklínal ji…miloval ji…..ale nechápal…..
Lucy se zvedla, přešla pokoj a sedla si do kouta. V ruce pero a papír. Nedokázala však nic napsat. Slzy ji pálily v očich, když vzpomínala na Jáchyma.
Mezi tím volala Jane Jáchymovi. ,,Co se proboha stalo??? Lucy mi nezvedá mobil. Můžeš mi to vysvětlit???" ,, Na to se ptej jí….vrátil jsem se domů a volal mi Petr. To co mi řekl mě málem zabilo…" Jáchym Jane všechno řekl. ,,To je hajzl!!! To snad ne!!!" ,,Cože?!" divil se Jáchym. Jane mu řekla to, co jí po onom večeru na party volala uplakaná Lucy.
,,Já jsem debil!!! Okamžitě jedu na Lucy…musím se jí omluvit." ,, Měl bys..jen doufám, že je v pořádku."
Jáchym stál u dveří Luciných rodičů. ,,Ahoj. Jestli jdeš za Lucy tak to nemá cenu. Zamkla se u sebe v pokoji a ani na večeři nepřišla….celou dobu jen plakala……" Jáchym ale už na nic nečekal a běžel k jejím dveřím….,,Lucy? Lucy!!! Otevři prosím!! Byl jsem blbec, když jsem Petrovi věřil!! Je mi to tak líto!!!" Ticho. Nikdo nepřicházel.
Jáchym ze zoufalství vyrazil dveře. Když ji uviděl, málem zemřel…..Ležela na zemi v rohu místnosti. Ještě dýchala…Hluboké rány na obou zápěstích vypovídaly vše….Přiběhl k ní. Ještě žila. ,,Ach Lucy! Je mi to tak líto!!! Promiň mi to!!!"
Z posledních sil na něj upřela svoje velké, smutné modré oči a dotkla se ho zakrvácenou rukou……zemřela…
Jáchymovi vyhrkly slzy. Proklínal Petra a jeho lži, proklínal sám sebe…..,,Ale já tě neopustím. Nikdy!"
Položil Lucy na její bělostnou postel…Kapky krve řinoucí se z jejích rukou slábly…dopadaly na postel a zanechávaly tichou stopu zničené lásky. Jáchym se rozloučil s rodicí. Nasedl do auta a jel až za město d nejvyšší skále.
Teď tam stojí, vítr si pohrává s jeho vlasy….v ruce drží fotku své milované a chystá se na cestu za ní. Na tváři cítí stále její poslední dotek.
Políbil fotku. ,,Neboj. Už budeme navěky spolu."
Skočil. Ráno ho našli náhodní chodci. Po čele mu stékal pramínek krve, ale na tváři měl šťastný úsměv.
Stříbrný měsíc držel stráž nad skálou, když se duše Lucy a Jáchyma znovu setkaly. Dál jsou hvězdy svědky jejich lásky, stále si vítr pohrává s jejich vlasy….ale ne pouze pro tento večer…..teď už navždy……
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pája Pája | 21. prosince 2007 v 22:49 | Reagovat

týý jooooo dobrý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama